Čchi-kung

Čchi-kung patří mezi nejpopulárnějších energetická cvičení, jehož stáří se odhaduje až na 3000 let. Jedná se o léčebný systém, který patří vedle akupunktury, fytoterapie (bylinkářství) a masáže Tuina do tradiční čínské medicíny a který dosud nebyl překonán. Využívají se lehce zapamatovatelné pohyby, které v propojení s mentální hladinou zklidnění a v kooperaci s očistou mysli a dechu, může cvičit každý a v každém věku. Výsledných změn se dosahuje pravidelností cvičení, které není nikterak fyzicky náročné.

Čchi-kung, studium energie ve vesmíru, je jedním z největších kulturních vymožeností, kterými Čína přispěla k rozvoji lidské rasy. Bylo to díky studiu čchi, že byla pochopena rovnováha mezi silami Jin a Jang ve vesmíru. Toto pochopení vedlo k formulování „Tao“, které se stalo vůdčím principem čínské filosofie. Přirozeně, toto „Tao“ bylo používáno k vysvětlení nejen přírody, ale také lidstva. Číňané doufali, že studium Taa může ukázat cestu ke zlepšení lidské ho zdraví nebo prodloužení lidského života. Toto vedlo k vývoji čínského lékařství. Byl studován běh čchi v těle, který se stal oborem lidského Čchi-kungu. Podle čínské lékařské teorie je čchi nebo energie těla považována za Jin, zatímco fyzické tělo je považováno za Jang. Čchi nemůže být viděna, ale může být pociťována. Jin aspekt vašeho těla je vztažen k vašemu myšlení, duši a duchu, zatímco Jang aspekt vykonává rozhodnutí Jinu. Žádná z obou částí nemůže trvat sama o sobě. Musí se vzájemně vyrovnávat a koordinovat tak, aby mohl existovat život. Čchi je zdrojem života a činnosti fyzického těla jsou projevem života. Když je Jin silný, projev Jangu může být také silný. Když je Jin slabý nebo příliš silný, Jin a Jang mohou ztratit rovnováhu a výsledkem může být choroba. Z toho důvodu se čínské lékařství a Čchi-kung v prvé řadě zabývají tím, jak udržet správnou rovnováhu Jinu a Jangu.

Historie

První záznamy o Čchi-kungu jsou několik tisíc let staré a spadají do období vlády Žlutého císaře Chuang-ťiho, který žil přibližně kolem roku 2700 před naším letopočtem. Přesto však konkrétní historie čchi-kungu není jasná. V pozdějším období (480–222 př.n.l.) se objevují disciplíny tzv. systému tao-jin. Jedná se o cvičení, které je z části odvozeno od mnohem staršího systému z doby Žlutého císaře. Tao-jin představuje soubor cvičení určených k posílení oběhu životní síly v těle. Později se těmto cvičením začalo říkat Čchi-kung. Tao-jin znamená „usměrňování životní síly“ a jedná se o metodu vedení energie do různých částí těla pomocí specifických pohybů. U cvičení tao-jin řídí tělesné pohyby dušení síla, která tak stimuluje tok čchi v organismu. Čchi proudí ze středu těla (tan-tchien) pomáhá propojovat jinové a jangové meridiány. Tato praxe se také často označuje jako „vyživování vitálního principu.“

Zdravotní hodnotu tělesných a dechových cvičení oceňoval čínský filozof Čuang-c´(asi 369–286 př.n.l.). Za dynastie Chan (206 př.n.l. – 220 n.l.) vytvořil lékař Chua Tchuo systém cvičení „dovádění pěti zvířat“ pro zachování zdraví a celkový fyzický rozvoj. Některé prvky z toho systému se užívají dodnes ve výcviku wu-šu (čínská bojová umění). Ve stejné době byla rozšířena gymnastika tao-jin (psáno také dao-yin), která se zaměřovala na protahování a dechová cvičení, což mělo podporovat jak léčení nemocí, tak prevenci a zdatnost jedince. Soubor těchto cvičení tao-jin byl objeven při odkrytí hrobky dynastie západní Chan v roce 1973. Někdy je toto cvičení považováno za přímého předchůdce taiji quan.

Rozvoj čchi kungu ve slavném Šaolinském klášteře je spojován s osobou indického kněze Bodhidharmy (Ta-Mo), který přišel do Číny kolem roku 526 šířit buddhismus. Během této doby napsal dvě knihy: I-ťin-ťing (Kniha o rozvoji svalstva) a Si-suej-ťing (Kniha o očistě dřeně), což byl základ čchi kungu.

Co je to čchi?

Abyste porozuměli Čchi-kungu, musíte nejprve pochopit, co je to čchi. Čchi je energie nebo přirozená síla, která naplňuje vesmír. Jsou tři hlavní typy čchi. Nebesa (obloha nebo vesmír) mají Nebeskou čchi (tchien-čchi), která je tvořena silami, které nebeská tělesa uplatňují vůči zemi; takové jako sluneční svit, měsíční svit a měsíční přílivové jevy. Země má Zemskou čchi (ti-čchi), která absorbuje Nebeskou čchi a je jí ovlivňována. Lidstvo má lidskou čchi (žen-čchi), která je ovlivňována ostatními dvěmi. Za starých časů Číňané věřili, že je to Nebeská čchi, která kontroluje počasí, podnebí a přírodní pohromy. Když tato čchi nebo energetické pole ztratí svoji rovnováhu, snaží se sama vyrovnat. Pak musí vítr vát, déšť padat, dokonce se vyskytnou tornáda a hurikány, aby Nebeská čchi dosáhla nové energetické rovnováhy. Nebeská čchi také ovlivňuje lidskou čchi a věštění a astrologie jsou pokusy toto vysvětlit. Pod Nebeskou čchi je Zemská čchi. Je ovlivněna a kontrolována nebeskou čchi. Například, příliš mnoho deště způsobí, že se řeka rozvodní nebo změní svoji dráhu. Bez deště umírají rostliny. Číňané věří, že Zemská čchi je tvořena čárami a vzory energie, stejně tak, jako zemské magnetické pole a žár ukrytý v nitru země. Tyto energie se musí také vyrovnávat, jinak se vyskytnou pohromy jako je zemětřesení. Když je čchi země vyrovnána, rostliny budou růst a živočichové budou prospívat. Také každá jednotlivá osoba, živočich a rostlina má své vlastní pole čchi, které se vždy snaží vyrovnat. Když jakýkoliv individuální život ztratí svoji rovnováhu, onemocní, zemře a rozloží se.

Co je to Čchi-kung?

Tak abychom si to ujasnili, Čchi-kung dělíme na dva druhy: WAJ-TAN (vnější styl) NEJ-TAN (vnitřní styl).

Cvičíme Tchaj-ťi, získáme mistrovství (kung-fu), odkrýváme a uvolňujeme blokády a pak dojde k obnově proudění čchi do přirozeného stavu – proto Čchi-kung. V klášterech Tchaj-ťi čchüan bylo především prostředkem k dosažení „tchaj-ťi“ (v překl. „nejzazší mez“, přeneseně „vesmír, rovnováhy jin a jang v těle. Cílem Tchaj-ťi čchüan bylo přeměnit tělo a mysltak, aby bylo možné dosáhnout duchovního osvícení.

Vše je o čchi. Rozvíjením našeho čchi se pak stane projevem lásky k nám samotným, která je základem lásky vůbec. Jak řekl Lao-C’, následovníci Taa mají svoje „ano“ i svoje „ne“. Zapírání svých pocitů nikam nevede, třebaže si budeme vědomi toho, že váš hněv nebo pocit křivdy není „v souladu s pravými principy“. Ti, kdo se „zříkají blízkého, aby hledali vzdálené“ jsou jako špatní herci s falešnými úsměvy, kteří předstírají, že ovládají svoje emoce, a přitom se jimi trápí a užírají.

Vnitřní formu Čchi-kungu, který se začal šířit v období dynastie Čchin představuje Šest léčivých šumů, jež se označují za metodu „péče o dlouhý život“. S postupem času se staly léčivé zvuky, jež posilují a oživují životní síly, neoddělitelnou součástí vnitřní alchymické praxe. Smyslem vnitřní alchymie je přetvořit pomíjivý smrtelný život v nesmrtelný. Ke studiu taoistické alchymie je třeba přistupovat se značnou obezřetností.

Většina stylů Čchi-kungu, které dnes známe, se vyvinula právě z těchto prastarých kořenů. Seznam současných stylů je téměř nekonečný a lze říci, že využití cvičení jako prostředku pro udržování zdraví a cirkulaci vitální energie v těle patří k těm vůbec nejstarším pohybovým aktivitám, o nichž se dozvídáme z historických pramenů. Nepřetržitě se používá nejméně poslední čtyři a půl tisíce let. Jen s několika známými výjimkami byl Čchi-kung tradičně považován za tajné umění, předával se ústně z mistra na vybrané žáky v nepřerušované posloupnosti, cvičil se za zdmi taoistických či budhistických klášterů a byl přísně střežen na panovnických dvorech.

Závěrem a souhrnem

Náš nynější život je zapomněním na Podstatu a ztracením se ve víru pěti prvků. Ztracením se v tomto víru ztrácíme spojení s podstatou, nejsme schopni jí naslouchat, rozumět a dle jejích „slov“ se také řídit. A tak se řídíme „vyrobenou“ směrnicí zvané ego, smysly, mysl, rozum, které však zcela podléhají pěti prvkům a nikterak nám nejsou schopni ze své podstaty ukázat cestu k harmonii a k navázání spojení.

Je důležité pochopit následující a nejen pro cvičení Čchi-kungu, ale samozřejmě pro celé naše bytí: Neexistuje nic dobré ani nic špatné. Věci jsou, jak jsou, protože jsou pro tohoto přesného jedince potřeba tak, jak jsou a on nečiní nic špatného ani dobrého, ale činí to, co musí činit. Nechtějte svět kolem sebe měnit a nechtějte měnit ani sebe (ač to byla do jisté míry součást Čchi-kungu). Změňte své uchopení světa, svého bytí, přestaňte ho uchopovat skrze mysl a ego a nechte Vědomí, ať vás vede, staňte se pohybem, staňte se klidem, staňte se vším, čím vás Vědomí, Tao chce mít, odevzdejte se tomu proudu bytí i ne-bytí, odevzdejte mu svoji osobnost. Nebo čiňte kroky směřující k tomuto stavu, krok za krokem, rok za rokem, život za životem, jednou tam dojdete, všichni, k velkému předělu, k velkému TCHAJ-ŤI.