Buddhismus

„Je to tvoje mysl, která vytváří tento svět.“ — Buddha

Začátek

Můj zájem o buddhismus se datuje mnoho let nazpět a svým způsobem se překrývá se samotnými začátky celé cesty. Odnoží a tradic buddhismu je mnoho a mě tehdy v mých cca 30 letech zaujal zejména tibetský buddhismus, který mě tehdy hodně připomínal taoismus. On se všeobecně buddhismus a taoismus v Číně hodně míchal a mnohé z buddhistických tradic či postupů bylo včleněno do různých taoistických učení. A když říkám taoistických, myslím tím i čínských, jelikož taoistických odnoží a škol bylo tolik, kolik bylo učitelů 😊 Tehdy, a ostatně ještě pak hodně dlouhá léta či staletí, existovala podezřívavost a velký odstup k psané tradici, napsané slovo se mnohými mistry považovalo skoro za mrtvé a byl mnoho škol, které psanou tradici neakceptovali a když, tak s velkými výhradami – viz Lin-ťi. A čím mi buddhismus blízký? Jednak svým důrazem na vnitřní stav místo zaměřením na vnější formu. Též svojí vstřícností a tolerantností k ostatním náboženstvím v chápání, že každá víra má svoji cestu a není třeba žádných misionářů a když, tak pouze jako nabídka. Stejně jako taoismus, je i buddhismus ve svém základu učením a nemá bohy. Existence různých panteonů a božských sfér a stavů a Bohů samotných se poměrně složitější než samo učení. V další části pak bude vše popsáno.

Učení Siddharthy Guatamy Buddhy

Života a cesta prince Siddharthy jsou myslím všeobecně známy. Je příznačné, že podobně jako život Krista ani život Buddhy není možné přesně datovat písemnými zprávami a odchylky v různých pramenech jsou dosti veliké, mezi 6-4 stoletím před naším letopočtem, přičemž mnohé je se stalo mýty a buddhistickou tradicí, která po ta staletí postupně vznikala. Kolik bylo dodáno a kolik jen lehce upraveno je ve hvězdách. A v podstatě ne až tak důležité jako učení samotné. Stejně, jako život a učení Krista. Siddhártha po svém zjištění, že kolo samsáry (neustálého cyklu zrození se do světa projevení) nelze opustit a že jestli teď je zdravý a krásný, bude pak starý a nemocný, bude trpět bolestmi, ztrátou svých blízkých a na konci čeká smrt, odešel do bezdomovectví jako šramana, poutník bez majetku a vazeb, s cílem nalézt východisko z celé situace, nalézt pochopení, učení, či směr, který by vedl k vyproštění se z kola ven. Putoval léta v asketických cvičeních, půstech, odříkání, putoval sám a pak i v doprovodu svých podobně smýšlejících souputníků, až došel k samotnému pokraji smrti, vyčerpán hlady, askezí, tělesnými cvičeními, doputoval k pevnosti Uruvéla, kde se usadil v chladivém háji a při vhledu, že není třeba askeze, pojedl, napil se, posilnil se a přošlo k němu pochopení a osvícení, které vtělil do Čtyř vznešených pravd:

1.      Utrpení či namáhavé úsilí je součástí života každého člověka

2.      Příčinou našeho utrpení je naše nenasytná mysl, touha, žádostivost

3.      Utrpení je možné překonat

4.      Cestou z utrpení je Osmidílná stezka

–          Pravé poznání (rozvíjení hlubokého pochopení Čtyř pravd)
–          Pravé rozhodnutí (závazek ke zlepšování sama sebe)
–          Pravá řeč (laskavá a pravdivá mluva)
–          Pravé konání (rozvíjení jednání pomocí soucitného jednání vůči druhým
–          Pravé žití (vydělávání si na živobytí a žití, aniž bychom působili újmu čemukoliv živému)
–          Pravá snaha (překonávání negativních myšlenek a tím přemožení nevědomosti a tužeb)
–          Pravé rozvažování (podpora zdravých myšlenek, neboť vše v konání má původ v nich)
–          Pravé ponoření se do sebe (rozvíjení a posilování hlubokého soustředění)

 

Dále existuje pět mravních pravidel:

–          zdržet se zabíjení a zraňování živých bytostí
–          zdržení se krádeže
–          zdržet se nesprávného sexuálního chování a nezacházet špatně s druhými
–          zdržet se nepravdivé a zraňující mluvy (nelhat, nepomlouvat, nemluvit zbytečně)
–          zdržet se užívání omamných prostředků, neoddávat se nestřídmostem

 

 Buddha ale též vnímal, že tato meze lidského bytí a schopností všech lidí dojít či dosáhnout nirvány, tedy vyvanutí veškeré touhy a přerušení kruhu neustálých zrození. Vnímal, že je zde mnoho lidí, daleko více těch, kteří to nyní nedokážou než těch, kteří na to mají vnitřní sílu. Vnímal dvě pravdy, tu nejvyšší, ze které sestavil tyto slova a následování jenž dovede člověka o osvobození, a pak i tu lidskou, nižší. Radil lidem, jak být lepšími manželkami či muži, obchodníky, bojovníky, jak se lépe vypořádat s nástrahami ega ve formě zloby, nenávisti, nevraživosti, předsudků, jak popojít krok dál a třeba i nebýt za tento život osvícen, ale popojít na stezce o další kus dál. Nebyl spokojený jen s konečnou a nejvyšší, pravdou, ale byl nesmírně soucitný a poskytoval rady i pro ty, kdož nebyly schopni tak rázného oproštění se od lákadel a svodů života.

Buddhistická kosmologie

Buddhistická kosmologie zná šest stavů zrození.

  • Bohové
  • Polobohové
  • Lidé
  • Zvířata
  • Hladový duchové
  • Bytosti v pekle

 

Do stavů bohů se rodí podle buddhistů lidé, kteří měli v životě značné zásluhy, značně umenšili, avšak nedosáhli stavu nirvány, nazývají se dévové. Tito dévové mají ještě tělo, ale jen éterické, a mají i své potřeby, podobně jako lidé, sexuální a z potravy, avšak ve jsou v bezmyšlenkovitém bytí, velmi příjemném stavu vědomí. Polobohové jsou stavy vědomí, moudrosti, kdy vědomí nemá tělo, formu a dlí v některých ze čtyř stavů v existenci podobné neustálé meditaci. Lidi a zvířata celkem známe. Hladový duch má neustále hlad a žízeň, která nejde uhasit, protože se jim vše, k čemu se dostanou, okamžitě vzdaluje či mění v oheň. Žijí ve světě lidí, jen v jeho paralelní dimenzi. Tento stav je jakoby za trest s obrovské přemíry dřívější nenasytnosti. Bytosti v pekle jsou nejnižší svět, kam padají duše, jenž způsobili veliká příkoří, či jejich touhy a nenasytnosti byly hnány do extrému, jako smilnost atd.

Buddhistické směry a školy

Dělení buddhismu na hinajánu (malý vůz), Mahajánu (velký vůz) a Važdrajánu (tajná nauka, také pak nazývána tantra).

 Hinajána je nejstarší a říká se že i původní učení o pozdržení se jakémukoliv ublížení jiné bytosti, a to nejen fyzicky, ale též energií a nebo myšlenkou, její důraz je hlavně na morální kázni. Veliký důraz na osobu arahata. Jedná se o jedince, který dosáhl osvícení a vyvanutí smyslů. Opírá se o hlavní postavu Sidddharthy Buddhy.

Mahajána zdůrazňuje nejen ideál Bódhisattvy, osvíceného a plně probuzeného Buddhy, který došel nejen stavu vyvanutí smyslů, tedy arahata, ale šel ještě dál, nezůstal ve stavu samandhi, stálého osvícení, dospěl až nejzazší a nejvyšší pravdě, Mahajáně, k setkání se samotnou prázdnotou a díky tomuto stavu byl schopen se na rozdíl od arahata rozhodnout k návratu na zemi za účelem pomoci dalším bytostem k cestě k osvícení. Tedy nejen dojití k osvícení osobnímu (malý vůz), ale dojití k osvícení všech (velký vůz).  

Vidžrajána je někdy nazývána také tantrickou cestou a byla rozšířena hlavně v Tibetu, Nepálu a okolních zemích. Užívá všechny předešlé nástroje a dále využívá všechny další možné nástroje k cestě za osvícením a snaží se co nejrychleji a nejsilněji a nejhlouběji spojit adepta se svým vnitřním světem, s jeho podstatou a skrze předávání přes učitele ke konečnému stavu osvícení. Známé jsou školy Karma Kagjü a Ňingmapa.

 

Cíl

Ať už tou anebo tou školou jdete, cíl je vždy stejný. Pochopit iluzornost a pomíjivost tohoto světa, spojenou s naším velmi omezeným vnímání a schopností vhledu. Je to jako když se mravenec pře o to, jaký je člověk. Jeden ho soudí podle ucha, na které narazil, druhý podle ruky, třetí podle palce u nohy. Teprve schopnost komplexního nadhledu jim/nám ukáže iluzornost našeho myšlení a představ, do kterých je chycen celý náš domněle skutečný svět. V tomto směru jde o naprosté opuštění mysli skrze nereflektování dílčích stavů života. Nechtíce nic měnit na vnějším stavu, přijetím věcí jak jsou, tím, že se posilovali pozitivní tendence bytí a negativní se pochopením umenšovali, tím, že se člověk odpoutával od svých smyslových vjemů, sexuality, touhy a zlosti, se postupně umenšovaly myšlenkové projevy mysli a ta pak jednoho dne naprosto zmizela a objevil se svět jiný, svět Buddhy.

 

 

Sledujte novinky

Pokud chcete být občasnými čtenáři článků blogu, či účastníky některých ze seminářů a cvičení, nebo jen inspirativními pozorovateli, můžete se zde přihlásit. Budu rád.

Ozvěte se mi

14 + 8 =

Adresa

Na Klaudiánce 784/28
147 00 Praha 4 - Podolí

Provozní doba

Na objednávku