Tradiční čínská medicína

Tělo jako odraz duše/mysli. Tělo jako Země a duš/mysl jako Nebe.

Vznik

Proč používat Tradiční čínskou medicínu? Dle mého soudu je to jeden z nejlepších a nejpropracovanějších systémů na bázi psychosomatiky. Tedy jak v mysli, tak i na těle či v těle. Stav ducha/mysli se v těle v drtivé části případů jen zrcadlí. Chceme-li upravit či harmonizovat své zdraví, musí upravit a harmonizovat svoji mysl, a to přes Ducha/Vědomí. Bude-li zlost, žárlivost, touha, lítost, strach naplňovat naši mysl, bude se tělo chovat otráveně a zdraví bude jen naším přáním.  Když je tělo uvolněnější, může se i mysl více uvolnit. Tak lze i obráceně přes tělo podpořit to, co musí být fundamentální, tedy stav mysli.

 

Tradiční čínská medicína se formovala dávné věky před Kristem, první písemné zmínky jsou z období panování Žlutého císaře a čínského kánonu Nej ting. Druhym základním dílem čínské medicíny, které taktéž vzniklo před naším letopočtem, je kniha Nan-ťing, Kniha složitých otázek nebo Kniha složitostí. Autor a doba kdy dílo vzniklo, zatím není přesně známo. Kniha Nan- ťing je podobně jako dílo Nei- ťing napsána formou otázek a odpovědí. V Čínské historii bylo mnoho a mnoho taoistických, konfuciánských a jiných léčitelů, lékařů, mystiků, kteří upravovali svá již dosažená poznání, či přidávali svá vlastní a tím rostla i celá Tradiční Čínská medicína, která je svoji rozsáhlostí neobyčejně rozmanitá a není v mé moci ji zde stručně popisovat. Za mnohé s nich bych se zmínil o taoistickém mistrovi Kche-Chungovi (284-636n. l.), který byl znám svým příklonem k pojmu nesmrtelnosti a alchymii. Ve svém stěžejním díle Pchao-pchu-c se právě těmito myšlenkami zabýval. Byl to žák Čchen-jina, který žil v severních horách a odtud pochází tři knihy Ťing-tan-ťing (Kánon devíti elixírů), Ťin-jin-i-ťing (Posvátná kniha přípravy pitelného zlata) a Chuang-paj-čchung-ťing (Posvátná kniha významu žluté a bílé). Byl prvním taoistickým autorem, který viděl dosažení nesmrtelnosti spíše v termínech aktuální vědy než v čistě filozofickém či mystickém přístupu. „Nejsou žádné zázraky, jen neznámé zákony světa a přírody“, napsal svatý Augustin. To je i v souladu s taoistickým myšlením.

Druhy

Čínská medicína se do dnešních dnů zformovala do 8 hlavních pilířů a je známá pod pojmem Tradiční čínská medicína. 

Jejími pilíři jsou:

  • Akupunktura ( aktivace či útlum toku energie )
  • Moxování ( požehování – též se týká akupunkturních bodů )
  • Čínská masáž
  • Dietologie ( stravování podle pěti elementů )
  • Fototerapie ( bylinkářství )
  • Čchi kung ( fyzické cvičení včetně dechu )
  • Feng shui
  • Astrologie

 

Podrobněji

Akupunktura – Nemoci vnitřních orgánů se projevují bolestmi na povrchu těla a například na páteři se výška lokalizace akupunkturních bodů shoduje s dermatomy západní medicíny. Naopak stimulací určitých míst povrchu těla lze působit na vnitřní orgány.

Veškerý povrch kůže je protkán drahami, které mají i vnitřní spojky k orgánům. Některé akupunkturní body slouží i k diagnostice neboť jejich bolestivost nám může určit nemocný orgán ještě dříve, než dojde k závažnému onemocnění.

Médiem, které je nositelem těchto informací a vše prostupuje je čchi což je výraz, který se často překládá pojmem energie i když v čínštině má mnoho dalších významů.

Síť drah propojuje celý organismus, vnitřní orgány s okrajovými oblastmi těla, orgány se smyslovými otvory, orgány mezi sebou i vzájemně jednotlivé dráhy. Každá dráha má na povrchu těla aktivní body, jejichž stimulací se impulzy přenáší právě po drahách čchi a tím se na základě přesné diagnostiky cíleně působí na vybraná místa těla. Při aplikaci akupunktury dochází k navázání kontaktu s čchi, které se projevuje rozličnými pocity jako např. brnění, tlak, teplo, chlad, rozpínání apod. Tento pocit je důležitý pro efektivitu léčebného zásahu.

Moxování V tradiční čínské medicíně je důležitá rovnováha. Pacient, který se cítí prochladlý a slabý, přirozeně potřebuje dodat teplo a sílu. A k tomu právě slouží moxování. Podle doktorky Tracy Stuardiové, akupunkturistky z kliniky Doorway to Wellness v americkém Texasu, poskytuje moxa teplo, které proniká až do hloubky, a řeší tak chlad v organismu. „Chlad se usadí v děloze nebo v podbřišku nebo v gastrointestinálním traktu. Moxa je snadný způsob, jak do zasažených oblastí dostat teplo,“ vysvětluje Stuardiová. Slovo „moxa“ je anglickou verzí japonského slova „mogusa“, což doslova znamená „pálivé bylinky“. Říká se, že moxování pochází ze severní Číny, kde vzniklo před minimálně třemi tisíci lety. Moxa se používala na akupunkturních bodech dlouho předtím, než ke slovu přišly akupunkturní jehličky. Dnes se moxování používá při široké škále zdravotních problémů, jako chronické poruchy zažívání, menstruační a reprodukční problémy, ale i u chorob v pokročilém stádiu jako tuberkulóza, lymská borelióza nebo rakovina. Moxa se vyrábí z hojně rozšířeného pelyňku (Artemisia vulgaris), který se často předepisuje ve fytoterapii na děložní problémy, jako porodní bolesti, menstruační bolesti, silné krvácení, ale i u zažívacích obtíží a dalších poruch.

K moxování je třeba pelyněk zpracovat na houbovitý, vláknitý materiál zvaný moxovací vlna. Larraine Wilcoxová, autorka dvou knih o moxování, uvádí, že staří čínští lékaři používali pelyněk kvůli jeho dobrým vlastnostem: lehce doutná a vydává nepřetržité, pomalu hořící teplo. Moxovací techniky se dělí na dvě kategorie: přímou a nepřímou. U přímé metody, která vyžaduje zručného praktika, se nechává pelyněk hořet přímo na kůži. U nepřímé metody se rozžhavená moxa drží asi 2–3 centimetry od těla.

Nepřímou metodu se lze naučit snadno. Terapeut často dává pacientovi moxovací doutník domů s radou, na který akupunkturní bod mířit.

 

Čínská masážJedná se o východní masáž sahající hluboko do čínského starověku. Původní název anmo(zmáčkni a tři) je pramenem pro všechny druhy východní masáže. Existuje doměnka, že spisy přivezené portugalskými jezuity položily základ pro švédské léčebné cvičení a pohybovou terapii Pera linga z 18.stol. Léčebná masáž tuina je jedna ze základních léčebných metod čínské medicíny, kterou museli lékaři ovládat. Pro její praktikování slouží speciální školy a nemocnice a výuka trvá 5 až 6 let. V Čínském lékařství se toto umění dědilo z generace na generaci a lékaři byli od dětsví vedeni ve všeh směrech týkajících se zdraví a chápání vesmíru. Tyto podmínky jsou pro náš západní svět téměř nemožné, proto se s klasickou a opravdu účinou masáží tuina často nesetkáme. Je však možné nalézt praktiky, kteří mají dar masáže a léčení a znají fungování těla, které je u všech lidských bytostí jak západu tak východu stejné.Metody a techniky se proto mohou lišit. Zásady vychází z teorie jin a jangu a terori pěti prvků. Klade se důraz na vztah mezi masáží, drahami a orgány, vztah mezi masáží, svaly, šlachy, kostmi a klouby. A dále je důležitý vztah masáže k životnímu prostředí, jelikož energie v lidském těle se mění a přesouvá v závislosti na ročním období a klimatických podmínkách. Tuina využívá, stejně jako akupunktura, systém akupunkturních drah a bodů. Stimulace se provádí pomocí jednotlivých masážních technik, dlaní, prsty či lokty za účelem obnovení toku qi v drahách, protože pravidlo praví, že „qi se musí hýbat“. Kde je stagnace qi, tam je bolest. Využívá se meridánový systém drah.

Meridián – Meridiány jsou podle tradiční čínské medicíny (TČM) přesně dané dráhy lidského těla, kterými proudí životní energie člověka. Tvoří ucelenou síť, která spojuje jednotlivé orgány. Dráhy probíhají 3-5 mm pod kůží a v určitých bodech vystupují na povrch v tzv. akupunkturních bodech. Za základ energetického komplexu považujeme 12 hlavních drah. Jsou představovány jangovým (dutým) nebo jinovým (plným) vnitřním orgánem. Jsou to např. meridián ledvin s meridiánem močového měchýře, meridián tenkého střeva a plic…
Tyto dráhy vzájemně propojuje dalších 8 vedlejších meridiánů, např. meridián opasku… Energie prochází všemi uvedenými drahami a její harmonický průtok je základem pro naše zdraví. Případná disharmonie má za následek nejen fyzické projevy nemoci, ale i narušenou psychickou rovnováhu. Při řešení zdravotních komplikací je proto důležité věnovat pozornost celému organizmu, ne pouze jednotlivému orgánu.

Dietologie – Ze západní astrologie známe čtyři živly, přiřazené různým znamením. Jde o oheň, zemi, vodu a vzduch. Východní filozofie má pro změnu elementů pět a rozeznávají oheň, zemi, vodu, dřevo a kov. Teorie pěti živlů se projevuje ve většině systémů v čínské kultuře. Je zastoupena v hudbě, výtvarném umění, duchovních i morálních systémech. Následuje ji také tradiční čínská medicína. Strava podle čínské medicíny je právě výživa podle pěti elementů a je jedním ze základních prostředků východních léčebných metod. Strava podle čínské medicíny má své zákonitosti. Lékaři vycházející z principů tradiční čínské medicíny pátrají po tom, kterého živlu má pacient nedostatek nebo naopak přebytek. Na základě tohoto pozorování pak sestaví vhodný jídelníček, který nastolí rovnováhu v organismu, odstraní příčinu problémů, a to bez léků a jejich vedlejších účinků. Vychází se přitom především z toho, které prvky náleží kterým orgánům a jak dále ovlivňují fungování organismu. Podle tradiční čínské medicíny má lidský organismus pět základních orgánů, tedy stejný počet, jako je živlů. Jsou jimi játra, slezina, plíce, ledviny a srdce. Pokud jsou orgány a jejich dráhy ve vzájemné harmonii, je také člověk v pořádku po fyzické i psychické stránce. Právě potraviny a správný jídelníček jsou základem pro správné fungování organismu. Sestavení jídelníčku je většinou prvním krokem při vylepšení zdravotního stavu pacienta. Teprve potom přicházejí na řadu další metody, jako je například akupunktura nebo bylinné přípravky. Výživa podle pěti elementů je v současné době poměrně hodně probírané téma a získává si stále více příznivců. Jak to vše funguje? Správné jídlo by se mělo skládat ze zástupců všech pěti elementů. Vhodné je také používat co nejvíce čerstvých surovin, řídit se také ročním obdobím a zejména chutí, přiřazenou k jednotlivým prvkům. Ty jsou vzájemně propojeny vztahem, kdy základní orgán vyživuje orgán přidružený. Jak se tedy navzájem elementy podporují? Tradiční čínská medicína říká toto: dřevo (játra) vyživuje oheň (srdce), oheň pak „krmí“ zemi (slezina a žaludek), země podporuje kov (plíce), kov vyživuje vodu (ledviny) a voda dodává výživu dřevu. Kruh se uzavřel. Ale jak se říká: všeho s mírou. I strava podle čínské medicíny vyžaduje dodržování tohoto pravidla. Například mnoho kyselých potravin posílí játra natolik, že jejich energie omezí činnost žaludku a sleziny (dřevo/země), příliš mnoho hořkého pro změnu zvýší energii srdce na úkor plic (oheň/kov), hodně sladkého podpoří energii sleziny a žaludku a omezí tak energii ledvin (země/voda), mnoho ostrého jídla by nadbytečně podpořilo plíce a potlačilo energii jater (kov/dřevo), přemíra slaných potravin nadměrně posílí ledviny a omezí srdce (voda/oheň).

Výživa podle pěti elementů se může na první pohled zdát složitá, ale pokud pochopíte její principy, všechno půjde téměř samo. Po určité době totiž sami začnete vnímat rozdíl, jak se po jednotlivých jídlech cítíte. Zda vám například prospívá více jídel ze syrových surovin anebo jestli naopak potřebujete teplá jídla, kolik slaného a kolik kyselého nám dělá dobře apod. Co je důležité si uvědomit? V oblasti, kde člověk žije, dozrávají v daném ročním období právě ty potraviny, které jsou vhodné pro stravování v tomto čase. Jednotlivá období začínají jinak, než jak jsme zvyklí.

Tradiční čínská medicína „vyznává“ jiný kalendář. Jaro začíná 13. února a končí 25. dubna, začátek léta připadá na 16. května a jeho konec přichází 27. července, podzim přebírá vládu 17. srpna a končí ji 28. října, zima začíná 15. listopadu a končí 27. ledna. Jistě jste si všimli, že jednotlivá období na sebe přímo nenavazují. Dny, které jsou mezi nimi, se nazývají obdobím „dojo“. Vládne mu element Země. Je vhodné pro posílení sleziny a žaludku. Jíst bychom měli potraviny náležející tomuto prvku.

Jak je patrné, vžitá pravidla zdravé výživy zde neplatí. Nikdo nezakazuje máslo, vejce ani tučná masa. Stejně tak výživa podle pěti elementů neřeší chemické složení. Vhodnost potravin určuje podle typu člověka a jeho konstituce a zejména pak, jak bylo již zmíněno, podle sezóny. Obecná doporučení, která se plošně uplatňují, zde postrádají význam. Tradiční čínská medicína tak jednomu člověku může doporučit zejména saláty, syrovou zeleninu a ovoce, druhému pak steaky a vývary. Přitom nakonec oba pocítí stejné vylepšení zdravotního stavu.

Výživa podle pěti elementů

Dřevo

Ke dřevu jako prvku patří zelená barva, jaro a kyselá chuť. Energie dřeva je jangová, tedy aktivní a mužská. Člověk s vyváženou energií dřeva si dokáže naplánovat budoucnost, je cílevědomý, má rád výzvy a soupeření. Nedostatek energie tohoto prvku s sebou přináší nedostatkem motivace, stagnací, apatii. Jeho nadbytek naopak způsobuje vnitřní přetlak, rozladění a pocity frustrace. Orgány elementu dřevo jsou játra a žlučník. Játrům a žlučníku přisuzuje tradiční čínská medicína také vliv na zrak, svalstvo, šlachy, vazy a nehty. Nerovnováha v této oblasti se fyzicky projevuje nevolnostmi, nadýmáním, premenstruačním syndromem a bolestivou menstruací, problémy se zrakem, ztuhlými svaly, špatným stavem nehtů, vyrážkami anebo vztekem.

Element dřevo – příklady vhodných potravin dle tradiční čísnké medicíny: všechny kyselé a zelené potraviny, zelené zrno, špalda, kuskus, bulgur, pšenice, luštěninové klíčky, sójové klíčky, pšeničné klíčky a výhonky, výhonky fazole mungo, granátové jablko, maliny, kyselé druhy jablek, rybíz, jahody, brusinky, mandarinky, pomeranče, angrešt, ananas, kiwi, rebarbora, citron, kyselé zelí, kefír, kysaná smetana, podmáslí, jogurt, šťovík, ocet, petržel, slepičí, kuřecí a kachní maso, šípkový čaj, švestky

Oheň

Oheň má jangovou energii, stejně, jako dřevo. Jeho ročním obdobím je léto, barva červená a hořká chuť. Přebytek ohnivé energie se projevuje přehnanou aktivitou, netrpělivostí, rychlým vzplanutím emocí a často i agresivitou. Nedostatek naopak způsobuje nedostatek elánu, nadšení, malé sebevědomí, nechuť do komunikace a mnohdy i depresi. K ohni tradiční čínská medicína přiřazuje srdce a tenké střevo. Mají vliv na krevní oběh, tlak, klouby. Nerovnováha v této oblasti se projevuje problémy se srdcem, nízkým nebo vysokým tlakem, oteklými a bolavými klouby, angínou, návaly, nepravidelným pulsem, nesnášenlivostí horka, zadýcháváním se, pocením a pocity horka v celém těle.

Element oheň – příklady vhodných potravin: všechny hořké potraviny a většina potravin červené barvy, žito, quinoa, amarant, kopřiva, kajenský pepř, chilli, červená paprika, majoránka, tymián, jalovec, bazalka, saturejka, kurkuma, čekanka, artyčoky, hlávkový salát, brukev, pampeliška, bezinky, grapefruit, ovčí a kozí sýry a mléko, ledový a polní salát, červená řepa, skopové, kozí, jehněčí maso, všechno grilované maso, kakao, káva, černý čaj, čaj pu-er, červené víno svařené víno, hořké likéry

Země

Země s sebou přináší rovnováhu jangové a jinové energie. K elementu země patří žlutá barva, z ročních období je mu přiřazeno pozdní léto a náleží k němu sladká chuť. Tak to tvrdí tradiční čínská medicína. Chybějící energie prvku země se projevuje v určité životní bezcílnosti, nejistotě a potřebě harmonie. Jeho nadbytek s sebou nese perfekcionismus, přehnané ochranitelské sklony a přemíru odpovědnosti. K elementu země se váže slezina, žaludek a slinivka. Nerovnováha v této oblasti přináší problémy s příjmem potravy, váhou, únavu, slabost v končetinách, krvácení z dásní, pocit těžkosti po jídle, gynekologické a hormonální problémy.

Element země – příklady vhodných potravin: všechny sladké a především žluté, oranžové a hnědé potraviny, kořenová zelenina, hovězí maso, proso, ječmen, žito, cukr, mléčná čokoláda, kukuřice, oves, meloun, jablka, třešně, datle, fíky, hroznové víno, rozinky, korintky, sultánky, broskve, meruňky, mrkev, brambory, banány, batáty, houby, mandle, kokos, kokosové mléko, mango, čočka, hrášek, med, sirupy

 

Kov

Kov má jinovou energii, patří k němu podzim, bílá barva a strava podle čínské medicíny mu přiřkla ostrou chuť. Chybějící energie kovu přináší ztrátu odvahy, vytrvalosti a odhodlání. Její nadbytek způsobuje smutnou náladu a pocit vnitřní prázdnoty. Kov jako element ovlivňuje plíce a tlusté střevo. Pokud v této oblasti panuje nerovnováha, projevuje se především obtížemi s vyměšováním, tělesným zápachem, kožními problémy, astmatem, dušností, kašlem, záněty v hrdle a obličejových dutinách, zapomínání.

Element kov – příklady vhodných potravin: všechna pikantní jídla a potraviny bílé barvy, byliny a koření, anýz, bazalka, pelyněk, saturejka, estragon, zázvor, kardamom, muškát, koriandr, kmín, bobkový list, majoránka, hřebíček, oregano, tymián, rozmarýn, lékořice, kopr, bílá rýže, mléko, smetana, sýry, syrová cibule, česnek, pórek, pažitka, květák, řeřicha, ředkvička, wasabi, křen, hořčice, ředkev, kedlubna, husí, krůtí a králičí maso, zvěřina

Voda

Jde opět o element s jinovou energií, ke kterému náleží zima, černá nebo modrá barva a slaná chuť. Pokud vám schází dostatek vodní energie, jste v neustálém stresu, nedokážete odpočívat, uklidnit se. Její přebytek způsobuje pocity neodůvodněných obav, stísněnost, strach. Element vody tradiční čínská medicína přiřadila k ledvinám. Ty ovlivňují kosti, zuby, páteř a lebku. Tradiční čínská medicína říká, že jejich oslabená energie se může projevit například lámavými kostmi, ztuhlou páteří a klouby anebo špatným chrupem, oslabeným sluchem a lámavými, předčasně šednoucími vlasy. Na fyzické úrovni se nerovnováha projevuje také předčasným stárnutím, neplodností u mužů i žen, tmavými kruhy pod očima, obtížemi při močení, zimomřivostí, gynekologickými a stomatologickými problémy.

Element voda – příklady vhodných potravin: všechny slané potraviny a fialové, modré a černé potraviny, čerstvé a solené ryby, solené maso, salám, šunka vařená i syrová, maso

uzené, nakládané a sušené, kaviár, korýši všeho druhu, vepřové maso, vejce, luštěniny, mořské řasy, borůvky, otružiny, lilek, kapusta, černá rýže, ořechy, sezamová, slunečnicová a dýňová semínka, sójová omáčka, rybí omáčka.

Fytoterapie –

Historie

Lidé používali části rostlin k léčení již odpradávna. Informace o používání čínských bylinných přípravků směřují do doby 3000 let př. n. l. Např. za vládce Shennonga (přezdíván božský zemědělec – mýtický císař, jehož vláda je datována cca 2800 let př. n. l.), byla sestavena kniha 365 přípravků nejen rostlinného, ale i živočišného a nerostného původu. Dílo Shennong bencaojing (Šenungův kánon bylin) je dodnes citovaným dílem.

Teorie bylin

V současné době se užívají ve většině případů již hotové bylinné směsi, v některých případech i s několika set letou historií. Tyto směsi jsou užívány při konkrétních daných potížích. Sestavování receptury se vždy odvíjelo od charakteru použitých bylinek. U každé jednotlivé bylinky užívané ve směsi je určeno několik vlastností, které pomáhají k vytvoření složení předpisu. Jsou to:

  • Povaha byliny – povaha se určuje dle tepelného účinku byliny na organismus – dělíme tedy na:
    • chladnou
    • svěží
    • neutrální
    • teplou
    • horkou
  • Chuť – chuť určuje další způsob účinku na organismus (rozlišujeme 5 základních chutí)
    • hořká – působí dolů a do hloubky, pročišťuje organismus, působí na srdce (v malém množství)
    • slaná  – zvlhčuje a působí dolů a do hloubky, podporuje ledviny (v malém množství), působí laxativně
    • kyselá – svírá a stahuje, zabraňuje úniku energie a tekutin, vyživuje játra , šlachy a oči (v malém množství), zastavuje výtoky, zastavuje pocení, pomáhá snižit mentruační krvácení, působí na inkontinenci
    • pikantní – poporuje oběh energie, podporuje pocení, vylučuje škodliviny z povrchových vrstev těla, užívá se při akutních onemocněních typu nachlazení a chřipky, v malém množství podporuje plíce
    • sladká – harmonizuje a vyživuje, zvlhčuje, posiluje a tiší bolest, zpomaluje trávení, tlumí křeče, v malém množství podporuje slezinu a slinivku, podporuje močení, působí pro regulaci chronických průjmů
    • při nadměrném užívání jednotlivých chutí, pak tato negativně ovlivňuje daný orgán
    • chuťové přiřazení nemusí odpovídat tomu, jakou má bylina skutečnou chuť v ústech, ale jak na tělo působí
  • Směr pohybu – v čínské medicíně rozlišujeme čtyři základní směry účinku
    • nahoru – např. podpora vzestupu energie do očí, mozku a tím podpora zraku a myšlení
    • dolů – např. podpora trávení a jiných sestupných funkcí
    • dovnitř – např. zpevňování a výživa organismu
    • ven – např. vyvolání pocení a tím vypuzení škodliviny z těla
  • Tropismus – tropismus určuje do jaké dráhy (meridiánu) bylina svými účinky vstupuje
    • toto opět umožňuje přesnější předepsání receptu

* výše uvedené je pro dokreslení představy jakým způsobem uvažovali staří Číňané při volbě jednotlivých ingrediencí při tvorbě receptury

V čínské medicíně byly užívány ve většině případů kombinace jednotlivých bylin a to z důvodu lepšího vyladění účinků směsi a zajištění vhodnosti pro dlouhodobější vyrovnané užívání bez vedlejších účinků. Např. pokud směs je zahřívající, byly v ní použity bylinky i mírně ochlazující pro vyrovnání a harmonizaci směsi. Užívání jednotlivých bylin samostatně je aplikováno v podstatně menším rozsahu a týká se jen vybraných bylin.

Bylinné odvary a příprava

Tradičně se bylinné směsi připravovaly ve formě odvarů. Vaření probíhalo i několik hodin. Dnešní obdobou těchto odvarů jsou předpřipravené čaje, které se vaří kolem 40 minut. Vaření směsi pomáhá bylinkám uvolnit veškeré blahodárné látky a vytěžit tak maximum účinku. Vůně odvaru při vaření již působí terapeuticky a připravuje organismus svou vůní na příjem nápoje. Proto jsou tyto směsi často účinější než kapsle či pilulky. Každý si vytvoří svůj rituál přípravy a věnuje tak prostor a čas svému zdraví. Zpomalení a zklidnění je často důležitým prvkem léčby v dnešní době. 

Kapsle a pilulky

V dnešní společnosti se využívá moderních postupů přípravy směsí do pilulek a kaslí. A tak se běžně setkáte s tradičními recepturami i v těchto formách. Je to pohodlné pro svou snadnou konzumaci.

 

 

Čchi kung ( kultivace, rozvíjení energie )

CCHI KUNG patří mezi nejpopulárnějších energetická cvičení, jehož stáří se odhaduje až na 3000 let. Jedná se o léčebný systém, který patří vedle akupunktury, fytoterapie a masáže Tuina do tradiční čínské mediciny a který dosud nebyl překonán.

CCHI KUNG je sestava různých jednoduchých fyzických a mentálních cviků, které dodávají energii do našeho těla. Na rozdíl od běžného posilováni ve fitku pomáhá CCHI KUNG uvolnění organismu (nezaměňovat s relaxací), což umožňuje nemocnému tělu resp. orgánu načerpat energii cchi, kterou potřebuje k uzdravení. CCHI KUNG doslova znamená práce s energií. Postupně dochází k harmonizaci energie v těle, která se projeví ve zvýšení imunity, hormonální stability, odstranění neplodnosti, stabilitě lymfatického systému.

Pomocí cvičení CCHI KUNGU odstraníte bolesti páteře, únavu, stres, zlepšíte soustředění a spánek, rozvinete duševní pohodu, emocionální stabilitu, klid… U relativně zdravých jedinců působí CCHI KUNG preventivně, tj. energeticky harmonizuje dříve, než se nemoc projeví na fyzické úrovni. Pravidelné cvičení udrží naše tělo i duši aktivní až do našeho pozdního věku. Proto je ideální do dnešní uspěchané doby.

Při cvičená využíváte jednoduché a lehce zapamatovatelné pohyby (na rozdíl od mediálně známějšího tai-cchi).

Cvičení může praktikovat každý, bez omezení věku. Je vhodné pro nastávající maminky, velmi pomáhá při chemoterapii. Toto až pohodové cvičení je fyzicky nenáročné a dá se přizpůsobit pohybovým omezením.

 

Rozdíl mezi cćhi kungem a tchai- ´ti

V Číně dnes existuje dnes několik tisíc doložených forem (stylů) čchi-kungu. Výraz čchi-kung znamená kultivaci energie, nebo systém cvičení, které kombinují pohyb se záměrem a dýcháním a slouží ke kultivaci proudění/pohybu čchi (qi) – životní energie. Tchaj-ťi (odvozeno z tchaj-ťi čchüan) je systém, jehož účelem, ať už ze zdravotních nebo sebeobranných důvodů, je kultivace proudění/pohybu čchi.

Jaký je rozdíl mezi čchi-kungem a tchaj-ťi? Za účelem kultivace energie by se měly shodovat – měly by rozvíjet proudění čchi… samozřejmě různé podoby čchi-kungu se mohou zaměřovat na specifická témata, např. léčení rakoviny, budování síly pro bojové umění apod.

Oba systémy vychází ze stejného základu, jen navenek vypadají dost odlišně.  Čchi-kung má jednodušší cviky, kterou jsou oddělené a nenavazují a necvičí se v na sebe navazovaných formách, není zde tolik do sebe prolínajících se spojitostí.

 Ale nakonec záleží na člověku, co ho více přitahuje. Čchi-kung může být lákavější, protože vypadá, že se ho lze snadněji naučit… ale pamatujte, i jednoduché pohyby mohou mít hluboký a nesmírný význam, a použití záměru (který je rozhodující) vyžaduje velké soustředění!

Při ćchi-kungu se tolik nemusíme soustředit na plynulost a detailnost cvičení, při tchaj-ťi se zase nesoustředíme na směřování čchi, ale plyneme v sestavě, v pohybu, v čchi. To je mi maličko bližší.

 Když tedy cvičíme tchaj-ťi, věnujeme hodně času a úsilí (kung-fu) odkrývání a uvolnění blokád (tj. napětí)… a pak dojde k obnově proudění čchi do přirozeného stavu – proto čchi-kung

V klášterech bylo tchaj-ťi čchüan prostředkem duchovní alchymie neboli metodou duchovní přeměny uvnitř těla s cílem navrátit a upevnit zdraví a prodloužit věk. Čili ve svých taoistických počátcích bylo tchaj-ťi čchüan především prostředkem k dosažení „tchaj-ťi“ (v překl. „nejzazší mez“, přeneseně „vesmír“) a stavu rovnováhy jin a jang v těle. Cílem tchaj-ťi čchüan bylo přeměnit tělo a mysl tak, aby bylo možné dosáhnout duchovního osvícení.

Vše je o čchi. Když nasloucháme svému Feng shui, Tchai-ti a dalším, dovolíme dechu života proudit a uvolníme tak postupně fyzické a psychické brnění nastřádané z minulosti. V konečném důsledku nám uvolnění dechu umožní čelit hlubokému pocitu viny, který nám brání v přijetí naší pravé přirozenosti, a rozpustit ho. Rozvíjením našeho čchi se pak stane projevem lásky k nám samotným, která je základem lásky vůbec.

Jak řekl Lao-C’, následovníci Taa mají svoje „ano“ i svoje „ne“,. Zapírání svých pocitů nikam nevede, třebaže si budeme vědomi toho, že váš hněv nebo pocit křivdy není „v souladu s pravými principy“. Ti, kdo se „zříkají blízkého, aby hledali vzdálené“ jsou jako špatní herci s falešnými úsměvy, kteří předstírají, že ovládají svoje emoce, a přitom se jimi trápí a užírají.

Nemůžete popírat svoje pocity a současně být citliví k energii.

 

Astrologie

Pa-c´ – (bazi), čínská astrologie. Znamená “osm slov” nebo “osm znaků”, jeden element a jedno zvíře v každém ze čtyř “pilířů”. Těchto “osm slov” tvoří čtyři pilíře osudu neboli pa-c´. Tento astrologický systém vynalezl Li Čung Sü (Li Zhong Xu) za dynastie Tchang (618-907 nl). Byl později revidován a aktualizován Sü C’ Pchingem (Xu Zi Ping) za dynastie Sung (960-1279 nl). Nejuznávanější práce je San Ming Chuej Tchung Wan Jü (San Ming Hui Tong Wan Yu) od Wu za dynastie Ming (1368-1644 nl). Stejně jako u každého z mnoha forem čínského věštění, čtyři pilíře začaly s hypotézou, která byla následně doplněna a potvrzena pozorováním a experimentováním, které vedlo ke spolehlivým výsledkům.

Každá civilizace má svou astrologii. Nejstarší a nejpropracovanější je pravděpodobně právě čínská. V klášterech byly nalezeny její základy staré již pět tisíc let. Kalendář západní astrologie je odvozen od pohybu Slunce. Čínský kalendář je však odvozen od pohybu Měsíce. První lunární kalendář byl vytvořen v roce 2637 př. n. l. Každému roku v kalendáři je přiřazeno jedno z dvanácti znamení čínského zvěrokruhu (myš, buvol, tygr, králík, drak, had, kůň, ovce, opice, kohout, pes a vepř). Tato dvanáctiletá perioda se ještě kombinuje s pětiletou periodou, kdy se střídá 5 elementů (kov, voda, dřevo, oheň, země) a dále se kombinuje s dvouletou periodou, střídá se náboj (Yang a Yin). Vznikla celá řada legend o zařazení zvířat do zodiaku a jejich vzájemném pořadí. Asi nejznámější je ale legenda, která vypraví o tom, jak Buddha pozval všechna zvířata na poradu. Přišlo jich pouze dvanáct a ta se stala zástupci čínského zodiaku. Jsou seřazena v pořadí, v jakém se dostavila na setkání. Projdete-li si všechny odkazy, naleznete o čínské astrologii a čínské symbolice mnohem víc

ČÍNSKÝ LUNÁRNÍ KALENDÁŘ
Základním kritériem časomíry tohoto kalendáře je Luna, jak již vyplývá z názvu. Je známo mnoho důkazů o tom, jak Měsíc ovlivňuje přírodu a působí na člověka samotného – na jeho psychický a fyzický stav. Není třeba zdůrazňovat, že magnetická síla Měsíce se projevuje především na vzedmutí všech vodních ploch. Perioda přílivu a odlivu je tzv. lunární den (trvá 24 hodin 50 minut 28 vteřin) a ten je nejnižší jednotkou lunární časomíry. Základní jednotkou je lunární rok. Rok má 12 měsíců po 29 a půl dnech. Počátek každého lunárního měsíce odpovídá našemu novu. Lunární cyklus je prostřídání roků stejného znamení a zároveň stejného prvku. Tento cyklus trvá 60 let.

Původní kalendář se nazýval Císařský lunární kalendář a sloužil především císaři, případně pověřeným duchovním čí světským správcům říše.

ELEMENTY:

Při rozboru osobnosti se nevychází pouze z příslušného znamení, ale také z jednoho pěti prvků (kov, voda, dřevo, oheň, země), který příslušné době náleží. Vychází z poslední číslice roku narození.

KOV: je spojován se západem, podzimem, chladem a smutkem, řadí se k němu barva bílá (podrobnější řazení k barvám je podle pěti druhu kovů známých ve starověku). Je ovládán Venuší. Symbolizuje neochvějnost a úspěch. Lidé narození pod tímto prvkem jsou tedy velice rozhodní, neradí se podřídí a zakládají si na prosazování svého vlastního směru, což se jim obvykle vyplatí. Jsou tvrdí a nekompromisní. Kov značí schopnost a oblibu mluvení. I když to nemusí být znát, bývají žárliví, sobečtí a požitkářští.
VODA: je ovládána Merkurem, ale je také přirozeně spojována s Měsícem, jenž vodu ovládá. Symbolizována je barvou modrou, zimou a chladem. Lidé narození v tomto znamení jsou komunikativní a obratně ovlivňují druhé, avšak nebývají většinou vládci, spíše dobrými diplomaty či advokáty. Bývají nadáni telepatii a intuicí a dobře toho využívají. Voda značí schopnost pozorného, citlivého a obohacujícího naslouchání.
DŘEVO: v lidové symbolice se využívá konkrétních vlastností mnoha druhů stromů a keřů. Nejvýraznějším zástupcem je mnohostranně využitelný bambus. Často se nachází v kombinaci s různými rostlinami a tím symbolizuje vytrvalost, odolnost a užitečnost. Je spojováno se zelenou barvou a jarem. Ovládáno je Jupiterem. Je symbolem pevnosti a věrnosti a tak se lidé, kterým dřevo vládne. Vyznačují se silným molárním cítěním. Mají schopnost kolektivní práce a rádi se zapojují do nejrůznějších činností. Jsou kamarádští, dřevo jím dává zemitý rozum a přirozenou inteligenci. Stále něco začínají a úspěšně rozvíjejí. Dokáží naslouchat a zachovat tajemství. Bývají oblíbení.
OHEŇ: Je spojován s jihem a červenou barvou, létem a horkem. Je znakem nebezpečí, strachu, zuřivosti, krutosti, prudkosti a smyslnosti. Vládne mu planeta Mars. Značí schopnost vnímavého a tvořivého vidění. Lidé zrození v jeho znamení jsou velmi dobrými vůdci. Mají schopnost motivovat jiné. Dovedou své motivy agresivně prosazovat. Ostatní přitahují svým jasem, energii a odvahou. Bývají až příliš sebejistí. Nebojí se rizika a často do něj vstupují.
ZEMĚ: Symbolizuje jí žlutá barva, konec léta, vlhkost. Jsou pod nadvládou Saturnu. Země značí schopnost tvůrčího přemýšlení. Lidé pod její nadvládou jsou praktičtí a inteligentní. Dobře organizují a své podřízené dokáží motivovat k velkým výkonům. Země pochází ze všech prvků a všechny prvky obsahuje. Dává lidem logické myšlení a zodpovědnost. Mívají úspěch. Řídící činnost konají s úsměvem. Jsou objektivní. Nejsou zbrklí a své konání pečlivě promýšlejí.

 

NÁBOJE

V celém lunárním cyklu se stále střádají dva různé náboje. Kladný + a záporný – . Yang a Yin. Ovlivňují také jednotlivé živly. Když jeden rok působí Yang .. + a druhý rok Yin .. -. Pak také jeden rok dává tvrdost a druhý měkkost a tím například ovlivňuje jeden stejný živel pokaždé jinak.
YIN = náboj – : Yin je typ spíše zjemnělý. Je to typ spíše pro noc, než den. Řadí se k němu pojmy klid, negace, ne, černá, prázdnota, pasivita, žena, introvert. Často se uzavírá do sebe. Člověk pod tímto nábojem mívá zaoblené tvary a je střední postavy. Má měkké, ale vyvinuté svalstvo, výtečnou tělesnou kondici a dobré zdraví. Neusmívá se často. Rád bývá ve středu dění. Přestože má velké sebevědomí, velmi se obává neúspěchu.
YANG = náboj + : Yang je typ silný. Typ více pro den, než pro noc. Řadí se k němu pojmy pozitivum, ano, bílá, den, plodnost, aktivita, mužnost, extrovert, zrod. Pro člověka pod tímto nábojem je typická otevřenost. Bývá štíhlý a pružný. Rád se směje. Nerad si připouští nějakou chorobu a odmítá léčení. Je individualista. Bývá inteligentní, nezávislý, někdy až podivínský. Nemá pochopení pro nadvládu. Vyznává volnost, samotu a kontakt s přírodou.

 

 

Feng shuiFeng je čas, shui je prostor ( dříve Feng Ren shui – vítr, člověk, voda)

Je umění práce s energiemi. S energií Nebes (Feng), Země ( shui) a člověka (Ren). Starší vyznění tohoto umění bylo Ladění prostoru pro mrtvé a živé. Tehdejší mistři uměli najít s velkou přesností energetická místa na zemi, kam pohřbívali pak krále v přesně daném směru a poloze, kterýmž jim dodávali „energetickou mumifikaci“ a která jim měla dodat do příštího vtělení dostatek energie již na počátku zrození.

Jak plynul čas, vznikalo mnoho linií škol, dříve v podstatě učení mistra žákovi, neboť psaná tradice nebyla v těch začátcích nikterak vyhledávána. My můžeme v dnešní době rozdělit ty školy, které se dochovali, anebo ty nové, do dvou základních pohledů a to na školu tvaru a školu kompasu. Jak již patrné z názvů, škola tvaru se zaměřuje hlavně na pozorování toku energie v přírodě, na stav flóry a fauny, na hojnost čchi v těchto projeveních a na hojnost a způsoby zásahů člověka do tohoto plynutí, jak se to projevuje a jaký to má dopad nejen na přírodu samotnou, ale i na člověka.

Škola kompasu pracuje již s mnohem propracovanější myšlenkovou strukturou a ideovou základnou a tou jí jsou hvězdy, hlavně Velký vůz, či Velká medvědice (Ursa Major) v Číně nazývaný Velká naběračka., která čítá 125 hvězd. Podle ní se pak řídí výpočty Letící hvězdy a podle světových stran též systémy jako Bagua či Bazhi či sekta červených klobouků. Vůbec není tímto myšleno, že by škola kompasu byla lepší, než škola tvaru. Samotných a samostatných škola Feng shui je mnoho, tisíce, a každá dospívá k cíli jinou cestou, dalo by se říci, že cíl je jeden, cesta je mnoho.

Ve Feng shui jde o práci s energií, jež je nazývána čchi, která vzniká na základě interakce jin a jang, dvou primárních složek hmoty, tedy našeho světa. Musíme mít neustále v paměti, že neexistuje v něčem jen jin anebo jen jang, vždy jde o míru jinu v jagu anebo obráceně. Klidu v pohybu anebo pohybu v klidu. Roste-li jang, klesá jin, roste-li jin, klesá jang. Nárůstem jedné či druhé složky vzniká větší či menší klid/pohyb a z jejich kombinace pak základních osm trigramů světa a pět prvků, ze kterých je vystavěn.

 

 

 

 

Nakonec

Na teorii pěti prvků je pak celá Feng shui postavená, vše se sebou souvisí a vše se prolíná, přebytek jednoho vytváří nedostatek druhého, jde v konečném důsledku o přiblížení se k naprostému stavu rovnováhy, kdy ničeho není více, vše je vyvážené. Tedy nejen pět prvků v těle a tím tělo jako celek, ale i mysl, energetický stav čchi, tingu a šenu sjednoceného v jedno, stav jin a jng v jednotě. Fenf shui poukzauje na tu část ne-jednoty, kde a v jaké míře je nerovnováha, kde je proces potlačení, vyprázdnění, nebo oslabení a nabízí možná řešení. A ta jak na úrovni těla a hmoty (použití materiálů zařízení bytu, užití barev, zařazení bylinek a jednotlivých složek stravy), tak i na úrovni mysli (ve sjednoceném těle se může sjednotit duch). Tím, že více a více vnímáte souvislosti ve hmotné sféře, jste více a více vnímavější k těm méně hmotným až energetickým projevům života a tím si ladíte svoji mysl na podobnou soustavu pěti elementů a i ona je pak schopna vyváženosti v prožívání a tím i v dosažení možného sjednocení v Jedno.

 

V tak rozsáhlé tématice, jakou bezesporu Čínská tradiční medicína je, není možné postihnout vše nebo třeba i většinu a ani já tuto ambici nemám. V knihovně na tomto webu jsou odkazy na autory či přímo na jejich knihy, ze kterých můžete dále čerpat stejně, jako jsem v životě čerpal i já a čerpám dále a z nichž je zde mnohé napsáno.

Sledujte novinky

Pokud chcete být občasnými čtenáři článků blogu, či účastníky některých ze seminářů a cvičení, nebo jen inspirativními pozorovateli, můžete se zde přihlásit. Budu rád.

Ozvěte se mi

11 + 4 =

Adresa

Na Klaudiánce 784/28
147 00 Praha 4 - Podolí

Provozní doba

Na objednávku